Nebezpečná láska - Kateřina Petrusová

Zdravím čtenáři,
první recenze je tady. Tak já pevně doufám v to, že se vám bude líbit.

Nebezpečná láska

Originální název: Nebezpečná láska

Autor: Kateřina Petrusová

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 374

Typ vazby: Vázaná

Anotace:

Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?

***

Název knihy je řekla bych, že je výstižný.

Kniha je na první pohled velice zajímavá. Design je zpracován velice dobře. Co bych možná vytkla je, že jméno autorky je malé a nevýrazné. Vzadu je úryvek z knížky. Pod ním co se v nakladatelství právě vydává a nesmím zapomenout na logo nakladatelství, které je i vepředu a boku jak je zvykem. Obálka působí velice zajímavě a určitě přiláká nemálo čtenářů. Možná by některé méně zdatné čtenáře, mohla odradit tloušťka knížky. Mně osobně to, ale vůbec nevadí.

***

Velice mě překvapilo, že autorka je česká a přitom píše příběh z prostředí New Yorku. To, ale vůbec nemění nic na tom, jak knížku napsala.

Kateřina Petrusová se narodila 23. března 1982 v Pardubicích. Své první dvě povídky napsala ve čtrnácti letech. Další přišly o tři roky později, kdy se zúčastnila literárních soutěží. Hned potom šlo psaní opět k ledu, dokud nenarazila na plno stejně nadšených pisatelek. Tentokrát už toho nenechala a vyklubala se z toho její knižní prvotina s názvem Nebezpečná láska.
V současné době žije v Pardubicích se svým manželem a dvěma dcerami.

***

Hodně se mi líbí charaktery postav. Jsou propracované a nejsou to takové ty hezké tváře s jednou tváří. Přijdou mi jako by žili. Někde na světě jako by to nebyli ani vymyšlené postavy, ale lidé. Protože lidé jsou komplikovaní. A postavy mi přijdou taky komplikované, ale není to nic špatného. Nejsou přeplácané. Jsou s dobrými vlastnostmi a špatnými. Svým způsobem jsou dokonalé. Mě tak tedy přijdou.

***

Několik stránek trvá, než se dostanete do hlavního děje. Vůbec se to nedá brát jako chyba spíše jako dobré plus. Že to člověka hned nehodí do hlavního děje. Knížkou jsem byla na tolik uchvácena, že jsem se nemohla dočkat, až přijdu domů ze školy a budu moct zase číst. Knížka přímo srší vtipem. Je přímo neuvěřitelné jak moc jsem si tuhle knížku zamilovala. Autorku hrozně moc obdivuji, že dokáže v jednu chvíli rozesmát a v druhou rozbrečet. U konce jsem brečela jako malá. A zakončení knížky mě naprosto odrovnala. Kdybych autorku potkala 100% bych jí za tu knížku a za zakončení objala. Knížku si 100% přečtu ještě několikrát. Dlouho jsem totiž hledala knížku, která by byla o dívce, která učaruje mafiána, a potom se milují. Možná to zní trochu moc pateticky, ale vážně je to úžasná knížka.

Úryvek:

„Copak?“ otočil se ke mně. Chtěla jsem zavrtět hlavou, ale v půlce pohybu mi došlo, že se prostě musím zeptat. Nedokážu být v jeho blízkosti a nebýt si jistá. A tak jsem to udělala:

„Jsi mafián?“

Udiveně na mě vykulil oči, ruka s drobkem chleba se zasekla na místě. Pak se mu pobavením rozsvítily oči a bylo vidět, že přemáhá smích. A já se zajíkla, protože přesně takhle reagoval Johnny. Dva lidé přece na nařčení z příslušnosti ke zločinům nemůžou reagovat stejně. Stejně nesmyslně. Mě by něco takového rozhodně nepobavilo.

„A nelži mi,“ stihla jsem dodat, než se rozesmál na hlas. Přestal, okamžitě. Najednou měl úplně klidný výraz a já jsem nejspíš měla dostat strach. Místo toho se, ale objevila úleva.

 Hodil zbytek chleba přes rameno a vydal se ke mně.

„Jsi chytrá,“ zněl spokojeně.

Vaše *Nen*